http://preview.textar.com/wp-content/up ... nt_CZE.pdf
Výcuc:
Brzdové destičky překročily maximálně přípustnou teplotu po dobu delší než 15 – 20 min. Zničí se přitom obsažené látky, které významně přispívají k pevnosti.
Projev jevu „vibrace brzd po zahřátí“ lze popsat následujícím způsobem:
■ Dunivý zvuk ve frekvenčním rozsahu od 100 do 250 Hz - dunění může mít v 
průběhu brzdění proměnlivou intenzitu, brzdicí účinek není přitom negativně 
ovlivňován.
■ Kolísání brzdného momentu a/nebo vibrace ve volantu, jakož pulsující brzdový 
pedál a vibrující díly podvozku.
Projevy při brzdění závisí na momentálně působící brzdné síle. Následky vibrací brzd po 
zahřátí lze zpravidla poznat ve formě kruhově rozmístěných skvrn na třecích plochách 
brzdových kotoučů. V důsledku působení lokálních teplotních špiček při brzdění dochází 
k přenosu třecího materiálu z destičky na brzdový kotouč a/nebo nastává trvalá změna 
struktury v materiálu odlitku brzdového kotouče. Přenesený materiál lze zpravidla zase 
odstranit brzděním v rozsahu normálního zatížení, bodově se vyskytující změna 
struktury, označovaná rovněž jako tvoření martenzitu, který je tvrdší než výchozí 
struktura a lze ho odstranit jedině pracovní operací s třískovým obráběním. Je zde třeba 
dávat pozor na to, aby byla zcela odstraněna přetvořená struktura. K vyloučení rizik 
však doporučujeme výměnu brzdových kotoučů.
Úkaz tvorby skvrn vznikající místně vyskytujícím se přehřátím má následující příčiny:
■ Tvarová stálost brzdového kotouče není vždy garantována za tepelných podmínek, 
které se vyskytují během brzdění. Plocha třecího prstence daného brzdového 
kotouče se může za těchto podmínek nevratně nebo vratně deformovat. 
■ Minimální tloušťka brzdového kotouče je překročena (viz doporučení výrobce) a 
tím snížena i schopnost kotouče odvádět teplo.
■ Brzdové destičky jsou příliš opotřebovány a mají již jen nedostatečný brzdící 
účinek.
■ Rozměry a geometrie brzdového kotouče nevyhovují tolerancím dle specifi kací 
výrobce.
Projev jevu „vibrace brzd zastudena“ lze poznat během normálního brzdění podle 
pulsování brzdového pedálu, podle kolísání krouticího momentu volantu a/nebo podle 
vibrací a kmitání dílů náprav a podvozku.
Jako rozlišovací znak vůči „vibrací brzd po zahřátí“ lze defi novat to, že projevy vibrací 
brzd zastudena mohou vznikat při každém brzdění, a že frekvenční rozsah přitom leží 
výrazně níž (zhruba okolo 5 až 50 Hz). Proměnlivé intenzity se mohou vyskytovat podle 
dané rychlosti vozidla.
Hlavní příčinou vibrací brzd zastudena je nestejná tloušťka třecího prstence 
brzdového kotouče. Navíc tento jev samozřejmě zesilují, stejně jako v případě „vibrací 
brzd po zahřátí“, vadné díly zavěšení a nevyváženost kol.
Jak nyní vzniká tato nestejná tloušťka: Každý brzdový kotouč má určitou radiální 
(stranovou) házivost, které vznikají výrobními a montážními tolerancemi. Brzdové 
destičky jsou i během částí jízdy, kdy nedochází k brzdění, v určitém kontaktu s 
brzdovým kotoučem. Ačkoliv jsou přitom dotykové síly relativně malé, vzniká vždy 
na stejném místě brzdového kotouče opotřebení (diference tloušťky), které od určité 
řádové velikosti vede k vibracím. Tuto diferenci tloušťky lze zase snížit nebo odstranit 
normálním brzděním a brzdovou soustavu lze udržovat v přijatelné rovnováze střídáním 
mezi vytvářením a snižováním diferencí tloušťky, pokud jsou dány určité předpoklady. 
Těmito předpoklady se budeme zabývat ve výkladu později.
Jak již bylo zmíněno, také jízdní chování (způsob jízdy) a dopravní podmínky spo-
lurozhodují o vytváření diference tloušťky brzdových kotoučů. V případě jízd po dálnici 
na vzdálenosti několika tisíců kilometrů jen s několika málo brzděními a s malou 
přeměnou energie se mohou vytvořit diference tloušťky, které již vedou k vibracím 
brzd. Následující fáze s relativně mnoho brzdicími cykly (jízda po městě) může kotouč 
zase zregenerovat.
Za předpokladu, že brzdový systém nevykazuje žádné návrhové chyby ani žádné zásadní 
závady, přispívá brzdový kotouč ke vzniku pískání pouze v případě, že je mezera mezi 
kotoučem a destičkami nedostatečná nebo je jeho povrch poškozen nebo zkorodován. 
Kvůli geometrickým poměrům brzdového kotouče se však tento chová jako dobrý zářič 
zvuku.
K odstranění závady doporučujeme následující postup:
■ Prověřte stupeň opotřebení a stav povrchu brzdových destiček a kotoučů, a popř. 
je vyměňte pokud je to nezbytné;
■ Zkontrolujte, zda jsou namontovány vhodné brzdové destičky schválené výrobcem 
vozidla.
■ Zkontrolujte jestli jsou namontovány tlumící prvky (tlumicí plechy, tlumicí laky, pasty) 
a jejich bezvadný stav.
■ Je třeba zkontrolovat hladký chod vodicích čepů a pístu brzdového třmenu.
Po delší odstávce vozidla a zejména při působení vlhkosti a/nebo soli mohou brzdové 
destičky „přikorodovat“ ke kotouči, nebo může na ploše kotouče ležící naproti destičkám 
dojít k tak výrazné tvorbě koroze, že to povede k výrazným vibracím brzd. V případě 
přikorodování lze tento spoj uvolnit mírným cuknutím vozidla vpřed, kterého lze docílit 
rychlým uvolněním spojkového pedálu při zařazeném prvním rychlostním stupni. Při 
vytvoření pevného spojení vlivem koroze povrchů se musí demontovat brzdová soustava 
a je třeba přebrousit nebo vyměnit brzdový kotouč. Brzdové destičky se musí v případě 
poškození rovněž vyměnit. Pokud se po odstávce vyskytují pouze mírné vibrace brzd, tak 
se může tento projev po ujetí určité trasy znormalizovat. Jsou-li však vibrace brzd příliš 
intenzivní a rušivé, příp. se tento jev na základě provozem podmíněného brzdění nesníží, 
musí se brzdové kotouče opravit (přebrousit) nebo vyměnit.
Za předpokladu, že brzdový systém nevykazuje žádné návrhové chyby ani žádné zásadní 
závady, přispívá brzdový kotouč ke vzniku pískání pouze v případě, že je mezera mezi 
kotoučem a destičkami nedostatečná nebo je jeho povrch poškozen nebo zkorodován. 
Kvůli geometrickým poměrům brzdového kotouče se však tento chová jako dobrý zářič 
zvuku.
K odstranění závady doporučujeme následující postup:
■ Prověřte stupeň opotřebení a stav povrchu brzdových destiček a kotoučů, a popř. 
je vyměňte pokud je to nezbytné;
■ Zkontrolujte, zda jsou namontovány vhodné brzdové destičky schválené výrobcem 
vozidla.
■ Zkontrolujte jestli jsou namontovány tlumící prvky (tlumicí plechy, tlumicí laky, pasty) 
a jejich bezvadný stav.
■ Je třeba zkontrolovat hladký chod vodicích čepů a pístu brzdového třmenu.
Brzdného efektu kotoučových brzd je docíleno suchým třením, které má přirozeně sklon 
ke kmitání a zvukům. Se zřetelem na ovlivňující veličiny a provozní podmínky zmiňované 
úvodem je naprosté vyloučení zvuků vznikajících při brzdění extrémně obtížné, ale díky 
dnešnímu stavu techniky je možné dosáhnout vysokého stupně potlačení těchto zvuků. 
Životnost brzdových kotoučů, jakož i brzdových destiček, je pouze jedním, i když také 
důležitým parametrem při vývoji brzdové soustavy. 
Pro normální podmínky nasazení 
se u mnoha aplikací na předních nápravách usiluje o to, aby životnost brzdového 
kotouče odpovídala životnosti dvou sad brzdových destiček. Dosažení specifických 
a vysoko stanovených cílů, jako je např. zamezení projevům vibrací brzd zastudena, 
se může životnost brzdových kotoučů pohybovat také pod touto hodnotou.
Hodnoty životnosti dosahované v praxi závisí na následujících ovlivňujících faktorech:
■ Jízdní chování řidiče (způsob jízdy);
■ Dopravní poměry;
■ Topografi cké a klimatické podmínky nasazení;
■ Působení nečistot;
■ Materiál a struktura odlitku brzdového kotouče;
■ Agresivita brzdových destiček;
■ Lehký chod kluzných a vodicích dílů a pístu brzdy.
Se zřetelem na značný počet vlivů se životnost kotoučů jeví v praxi jako statistická 
veličina, přičemž, jak ukazuje distribuční funkce, může být životnost některých 
kotoučů 10-15krát vyšší než kotoučů jiných. Některé kotouče mohou dosáhnout své 
životnosti již po 20 000 km, zatímco jiné mohou bezproblémově sloužit i 300 000 km. 
V individuálních případech může být životnost kotoučů ještě nižší, případně vyšší. 
Z tohoto důvodu nemohou také výrobci a dodavatelé poskytovat žádnou záruku 
životnosti.