Tak vážení oznamuji tímto, že můj kontakt už můžete z majitelů Nubir vyjmout.  Má Nubi změnila majitele a já po 12 letech změnil předmět, kterým se běžně přesunuji z místa na místo. 
Chystám se do důchodu a chci ho pobírat k malé radosti správce státní kasy co nejdéle, aby se mi ten předčasný důchod vyplatil 

  Hodně jsem uvažoval, co vlastně Nubiru nahradí. V hledáčku  se postupně  objevovala různá auta na benzín (atmosféra) s manuálem  a nakonec jsem byl již na 95% rozhodnut pro Ford Focus Cmax, ale člověk míní a pánbůh mění.  Ani nevím proč, ale začal jsem uvažovat o nějakém větším autě.  Už kdysi jsem skoro brečel, že jsem nesehnal peníze na Chrysler 300 CC kombi 4x4 s automatem  a s motorem 5,7l V8 HEMI a byl prodán   

  nějak mi ty větší auta začly zajímat. 
Jak jsem napsal, chci pobírat důchod co nejdéle a současně i po sobě zanechat výraznou uhlíkovou stopu. Již to zkrátím, prostě najednou jsem začal pošilhávat po velkém SUV 4x4 , no a nakonec  na Korejském poloostrově (jižní části) jsem automobilově zůstal, ale zaměnil jsem značku z Daewa na Hyundai a koupil IX55 v nejvyšší výbavě "Premium"  s motorem 3,0 CRDI V6 se 6st. automatem.  Pánové, těch 240 koní a 451 Nm je i v 2,5 tuny těžkým autě znát, jede to velmi příjemně i když na závodění to určitě není. 
Pro Hanzyho: ano je to kleptočmoud, ale myslím, že kdybych ho svezl nepoznal by to. Ten šestiválec je prostě šestiválec 
 
  
Premiová audio soustava Infinity s měničem 6 CD/MP3 Aux, USB, Ipod, vytápěná kůžička pod prdelkou i v druhé řadě sedaček, v 600l kufru ještě 3 řada kožených sedaček i pro 2 dospělý..... v noci potěší xenony......
Prostě jsem si dal k 60 narozeninám dárek, který jen tak lehce nepřehlédnu  

  je ho totiž plná garáž a i když mám standardní dveře Hörmann tak na každé straně při vjezdu a výjezdu je asi 2cm mezera od zrcátek, takže je raději tlačítkem zavřu.  I když auto zas tak velký nevypadá, opravdu je. Chtěl jsem při vjezdu do myčky odšroubovat anténu na střeše, no a zjistil jsem že na ni odzadu nedosáhnu a z boku jen pěkně na špičky a chytnout se jednou rukou za hagusy a teprve pak jsem na ni dosáhl. Mnozí mě znají a vědí, že mám 187  
 
 
Takže tímto se s Vámi loučím, už se nebudu moci podívat jak to vlastně v Nubiře je, ale vzpomínky na  auto, co bylo v pohodě a nikde mě za 12 let soužití nenechalo, zcela určitě zůstanou. 
Určitě sem budu chodit, tedy jestli vám to nebude vadit a na co si vzpomenu, o to se rád s vámi podělím........ 
